Leden 2015

Před a po cvičení

31. ledna 2015 v 16:19 | Tee |  Postava
Co by jsme měli udělat před tím než budeme cvičit? Hodně lidí to ani neví, ale snad by jsem vám to mohla říci.


Tak došli jsme k tomu co by jsme měli dělat před a pocvičení. Takže jestli cvičíte alespoň jednou za den, nebo jednou týdně měli by jste vědět tyhle věci. Proč by jsme vám je říkala? Je celkem důležité co budeme dělat než se pustíme do posilování našeho tělo. I když půjde jenom o patnáct minut tak by jsme to měli dodržet. Asi dvě hodiny před tím než půjdete cvičit připravte si půl litrovou sklenici. Ne nebudeme tam nalívat žádnou colu, nebo ochucenou vodu. Měli by jste si uvědomit že je v tom taky hodně cukru a ty se sami uvolňují celkem rychle. Takže si pustíme kohoutek a normálně si dáme do skleničky vodu. Snad to pro vás nebude nějaké dilema se napít vody. Je to celkem důležité. Pokuste se jí vypít najednou. Další hodiny před tím než půjdete cvičit by jste se měli nějak posílit. Tentokrát žádná voda, ale měli by jste si dát něco k snědku. Aby jste nabrali nějakou energii. Já by jsem vám asi doporučovala třeba celozrnné pečivo. Na to by jste si mohli třeba dát avokádo nebo pomazánku z avokáda a potom na to dát sýr. Tohle je svačinka kterou by jste si mohli dát. Proč? Protože tahle svačinka je obohacená všemi faktory co by jste potom mohli během cvičení postrádat. Jde hlavně o sacharidy. Půl hodiny před tím než budete mít třeba svojí půl hodinku nalijte si zase do sklenice nějakou vodu. Tentokrát vás nebudu tolik trápit a nalijte si jenom půlku. Jestli ta půl hodina už uběhla. Vezměte si flašku a napusťte si do ní vodu. Myslíte si že to s tou vodou přeháním? Já by jsem řekla že ani ne. Naše tělo potřebuje tekutiny dokonce i při cvičení. I když váš cvičební plán bude jenom na patnáct minut. Každých pět minut by jsme se měli napít alespoň trochu. Pro naše tělo jsou tekutiny nezbytné, ale to ví každé malé dítě. Takže vy by jste to měli vědět také. Když se tak kouknete na tu flašku. Zbylo v ní ještě něco a vy jste docvičili? Jen do toho a dopijte to. Uvidíte že se najednou budete cítit o něco lépe. Tohle je další krok k tomu aby jste pořád byli sexy a cítili se třeba na dvacet pokud je vám tedy více než dvacet. Ale to jsem trochu odbočila. Měli by jste si dát i něco malého zase k snědku aby jste se zase nabyli energii. Ale mělo by to být bohaté opět na sacharidy, nebo tuky. Ale ne jenom na jednu z těchto důležitých látek. Musíte je také kombinovat. Na chvíli si odpočine. Lehněte si a trochu se protáhněte aby vás svaly trochu nebolely. Dopřejte svému tělu u nějaký odpočinek.

Tohle by měl být váš rituál před a po cvičení. Snad jsem vám tím něco dala. Budete se zase cítit o něco lépe. Tak good luck.

Tee

Závislost

31. ledna 2015 v 16:13 | Tee |  Svět kolem nás
Co by jsme si měli asi představit pod slovem závislost? Asi se vám představíte drogy, ale závislý můžeme být na všem.


Jak jsem už řekla závislost by jsme mohli být na všem. Třeba dokonce i na čokoládě. Je to celkem běžná věc že jste na něčem závislý. Samozřejmě nejhorší způsob je asi drogy nebo cigarety. Ale když budete na něčem závislí tak nejste o nic lepší než ti co kouří. Dáváte si čokoládu každý večer a kdyby jste jí neměli tak by jste se necítili dobře? Ano stali jste se obětí závislosti na čokoládě. Kupujete si jednu značku šampónu? Já by jsem řekla, že jste závislý na jedné značky. Pijete jenom jeden druh čaje nebo kávy a kdyby jste je ten den neměli nebyli by jste ve své kůži? Ano jste závislí dokonce i na čaji. Takže i když si pod slovem závislost představíte jenom drogy, všechno co sníte nebo se toho napijete tak by jste na tom mohli být závislý. Ono přiznala jsem se že kouřím. Takže jsem závislá na cigaretách, tedy jenom na nikotinu co je v nich. Ale samozřejmě s každou závislostí by jste mohli nějak seknout, ale jde jenom o vůli co máte. Já jsem se rozhodla, že by jsem to alespoň mohla nějak omezit, ale že by jsem přestala na to jsem ani nějak nepomyslela. Jasně je to jenom na mě jak si svoje tělo ničím, ale každý má odejít z tohoto světa a jenom na nás kdy a jak by jsme mohli zemřít. Když budete závislí na sladkém tak najednou začnete tloustnout. A když nebudete dělat s nic s tím že by jste neustále přibírali tak se najednou nebudete moc hýbat. Pokud nebudete mít někoho nablízku nebo nebudete upoutání na vozík. Co by jsme s tím asi mohli udělat? Možná to omezit. Ale komu by se chtělo něco omezovat že? Jak říká hodně lidí. Žijeme jenom jednou tak proč by jsme si to nemohli užít. Ale kdyby nás ten život nějak omezoval je to doopravdy život? Já by jsem řekla že ne. Já svojí závislostí nějak nejsem nějak omezena. Jasně to říkám teď. Jinak budu mluvit asi za deset let. Je to jenom na mě jak se svým životem budu nakládat. Moje rozhodnutí jsou většinou konečná, ale jestli s tím budu něco dělat je jenom na mě. Ale jestli máte třeba závislost na té čokoládě já by jsem to trochu omezila. Je to přeci jenom cukr a nechcete snad být tlustí a potom upoutání na nějakou pomoct. Samozřejmě drogy jsou špatné, ale to je jednom na lidech co s tím udělají. Alkohol je taky špatný, ale co si budeme nalhávat každý si jednou něco dát. Škodí to našemu organizmu a to asi všechno na čem by jsme mohli být jenom tak závislý.

Chtěla jsem vám tím říct že pod slovem závislost by jste si neměli představit jenom drogy, ale je hodně věcí co se mohou stát vaší závislostí. Tak good luck.

Tee

Proč hraji na kytaru

31. ledna 2015 v 15:59 | Tee |  About Tee
Každý asi má nějaký koníček já jich mám trochu málo. Jenom píšu, ale jeden jsem vám ještě neprozradila. Tedy myslím. A proč mám zrovna takový tak se dozvíte dál.


Sice nejsem v tom nějak dobrá ani neumím pořádně noty, ale hraji na kytaru. Proč jsem si vybrala zrovna hudbu? Celkem mě ta hra někdy dokáže až překvapivě uklidnit. Nevím čím to je ale když jsem si naposledy jenom tak sedla a zahrála jsem si na ní. Vyplavali ze mě najednou všechny ty negativní emoce. Každý se uklidňuje něčím jiným, ale mě stačí si jenom zahrát na kytaru. Ano přiznala jsem se k tomu že neumím akordy. Mě pouze si stačí jenom si na poslouchat nějakou melodii a několikrát si jí zkusím přehrát. Asi tak na potřetí je to celkem jednoduché. Tedy pro mě. Je asi pro hodně lidí se naučit akordy a zahrát si podle not. Mě to tak jednoduché ani nepřijde, protože jsem trochu jiná než ostatní. Vím že první písničku co jsem se naučila byla z Camp rocku. Jasně není to zrovna nějaký hit, ale když ten film vyšel a teď myslím druhý díl tak o něm všichni mluvily, alespoň lidi v mém okolí. Ale jenom jedna moje kamarádka mě slyšela tuhle skladbu hrát. Ani jsem stydlivá co se týká tohohle typu věcí. Nedokážu ani zpívat když je někdo vedle mě. Nejlepší pro mě je tady se někdo zavřít a mít jistotu že mě nikdo při tom nikdo neuvidí. Je mi jedno když mě slyší, ale nesmí mě přitom vidět. Nebyla by jsem tedy vhodnou kandidátkou na nějakou rockovou hvězdu. Já hraji na kytaru jenom kvůli tomu abych se nějak odreagovala nic jiného za tím není.

Snad nejste ani nějak překvapení z toho že hraji sice neaktivně na nějaký hudební nástroj, ale je to prostě tak. Tak good luck.

Tee

Barevná typologie / Podzimní typ

30. ledna 2015 v 15:34 | Tee |  Moda
Rozhodla jsem se vám zase napsat nějaký ten typ s barevné typologie. Teďka to bude podzimní typ. Já vím podzim je celkem daleko, ale prostě k nim patří.


Ženy tohoto typu působí díky výrazné barvě vlasů a očí i nenalíčené vysloveně jsou přirozeně přitažlivé. Jiné na první pohled nemusí působit výrazně, ale hned se z nich stanou atraktivní ženy. A získají tenhle efekt jenom když použijí malé množství barev.

Jejich pleť má nazlátlý podtón. Je dokonce až bledě průsvitná. Někdy má jejich pleť barvu šampaňského, někdy zase béžová nebo broskvová. Je velmi podobná jarnímu typu, ale je o něco výraznější je totiž bez broskvových tváří. Podzimní typy totiž nikdy nemají přirozeně červené tváře.

Vlasy tohoto typu jsou teplé medové a někdy mají nazlátlý odlesk.

Oči mají většinou světlé, hnědé, zelené. Vždy jsou velmi výrazné a mají dokonce žíhané duhovky.

Barvy ve vašem šatníku by měli být. Třeba barvy podzimního listí, cihlové odstíny khaki, měděná, žlutá barva kukuřice, barva dýně, plné zemité barvy. Nebo mohou být barvy jedlové, tmavý tyrkys, hořticová, modro fialová. Nikdy se ale k tomuto typu nehodí čistě bílá nebo čistě černá.

Šperky které by jste měli nosit by měli být ze dřeva, rohoviny, jantaru, dokonce i peří by jste mohli nosit jako módní doplněk, korál, nažloutlé perly nebo červené zlato.

Co se týká barvy make upu měli by jste používat odstíny broskve nebo lososovou barvu nebo barva lilku. Co se týká rtěnky měla by mít zlaté tóny nebo by měla mít barvu ostružiny a měli by to být hlavně tmavé barvy. A co se týká řas a obočí tak by obočí mělo být hnědé, mohou být i černé, ale taky se zelenou a nebo modrou.
Tady je obrázek slečny která je podzimní typ.
A jestli jste se nenašli ani v tomto typu tak počkejte protože nás bude ještě čekat poslední typ. Tak good luck.
Tee

Odsuzování

30. ledna 2015 v 15:26 | Tee |  Svět kolem nás
Tohle je jedna věc co děláme celkem často, ale proč? Já to sama nevím, ale tohle je můj názor.
Když uvidíme někoho třeba na ulici, nebo vás někdo představí. Uděláme si obrázek hned na první pohled. V hlavě se nám skládá názor. Ale je to jenom podle vzhledu. Záleží tolik na vzhledu nebo na tom jaký jsme doopravdy? Já by jsem řekla že by jsme neměli lidi odsuzovat podle vzhledu, ale třeba si s ním popovídat. Jestli se vám ten člověk nějakým způsobem sedne. Ale kdyby jste si udělali obrázek rovnou ani by jste nepoznali jaký doopravdy je. Třeba kdyby jste viděli nějakou hezkou holku. Tak dámy si o ní budou myslet, že dostane každého kluka kterého si vybere. Ale kluci si řeknou jo to je ta holka kterou by jsem mohl mít. Nezapomeňte na to že to nemusí být ani pravda. Mohla ba to být vaše nejlepší kamarádka, ale mohla to být i strašná mrcha. Ale nepoznáte nedozvíte se. Já jsem osobně pro to abych toho člověka poznala trochu lépe. Zjistit jestli poslouchá tu stejnou hudbu, jestli máme nějaké společné zájmy a jestli máme stejné názory. Je asi nejhorší kdyby mi někdo podstrkoval svoje názory a vědí že by jsem s tím nesouhlasila. Ale je to celkem stejné jako s knihou. Vždycky se kouknete nejprve na obal, potom se kouknete na to o čem je. Když nám nezaujme obal tak ani asi nebudeme mít chuť na to abychom poznali to co kniha obsahuje. Je to jedna z lidských vlastností co je celkem na nic. Poznejte někoho s kým by jste se nikdy nebavily, ale možná poznáte jestli je to dobrá zkušenost. Samozřejmě by to pro vás mohla být i špatná zkušenost, ale kdyby jste neriskovali neměli by jste dobrý život. Zkuste neodsuzovat lidi kolem sebe. Zkuste je trochu poznat.

Pokuste se o to. Nebojte se trochu zariskovat. Nejdříve poznejte obsah a potom se zajímejte o obal. Tak good luck.
Tee

Co na sobě nechápu

30. ledna 2015 v 10:20 | Tee |  About Tee
Rozhodla jsem se vám napsat pár věcí co na sobě strašně nechápu. Asi každý ví o čem mluvím.

  1. Jsem pravák, ale nedokážu odemknout pravou rukou. Je to celkem divné, ale radši by jsem tu pravou využívala na plno. Ale jak jsem si tak všimla tak moje levá ruka je o něco silnější než ta pravá. Je to normální?
  2. Raději se bavím s klukama. Je to celkem divné. Ale já se moc nevyznám v tom o čem se baví holky. Mě ani moc nezajímá jaká barva se ke mně hodí, nebo jaké boty jsou nejvíc sexy. Nikdy jsem to nepochopila.
  3. Byla by jsem radši kdyby se neslavil Valentýn. Jo nejsem zase tak moc příznivec toho to svátku. Mě to přijde jenom jako reklamní trh. Já by jsem byla radši kdyby se tady slavil Halloween. Radši budu celý den chodit v kostýmech než dělat romantické věci.
  4. Všechno si musím psát do diáře. Nevím já by jsem si potom asi nic moc nepamatovala. Je to celkem na nic. V diáře mám napsané všechny články co jsem napsala, od kolika do kolika jsem byla v práci. Někdy mám ráda přehled, ale jsou věci na které by se zapomínat neměli a já to řeším jenom tak že si to píšu do diáře.
  5. Nedokážu se usmívat. Jasně každý má svůj úsměv, ale já se nedokážu usmívat aby to vypadalo nějak přirozeně. Je to celkem podivné. Kdyby jste mě viděli se někdy usmát bude to jenom křečovitý pohled.
  6. Mám nehorázně dlouhé nehty. Dokážete si představit jak je celkem těžké psát na notebooku, když má holka dlouhé nehty. Já ani nevím jakto, ale celkem si mi to líbí. Nemusím utrácet za gelové nehty. Jediná výhoda je to, že je to dobré na škrábání.
  7. Když nemám žádný cukr třeba jenom týden jsem na nervy. Nechtěla by jsem říct že jsem na něm závislá, ale spíš mi to chutná na tolik, že by jsem nějaký cukr v podobě čokolády mohla jíst každý den. Snad víte jak se asi cítím.
  8. Mám jenom jednu jizvu. Je to celkem podivné, protože moje kamarádky každou chvíli padali a neustále měli něco v sádře nebo byly obmotané obvazy. Ale já mám jenom jednu jizvu která skoro ani není vidět. Jak se mi to stalo? O tom někdy jindy.
  9. Nálady se mi mění podle počasí, ale to není zase tak podivné, protože se to stává celkem dost lidem. Ale já by jsem to spíš brala podle ročních obdobích. Když je léto jsem plná energie, když je jaro jsem nějak moc romantická, když je podzim tak jsem strašně veselá a když je zima tak jsem celkem smutná. No co se s tím dá dělat.
  10. Nemusím si trhat obočí. Tenhle problém má hodně holek. Já jsem jednou seděla v kuchyni a najednou přišla moje máma a ani jsem nevěřila tomu že by to mohla být ona. Jako barva vlasů tak obočí vás celkem změní, ale já mám takový tvar že se mi líbí a ani mi neroste. WTF? Ale jsem za to celkem ráda.


Snad nějaké situace taky pochopíte. Jo někdy si přijdu celkem divně, ale co s tím nadělám. Tak good luck.

Dessous Look

29. ledna 2015 v 19:46 | Tee |  Moda
Tak připravila jsem si pro vás další look. Nejsem jsi jistá že se vám bude líbit. Mě osobně se taky moc nelíbí, ale ráda se o něj podělím.


Dneska jsem si vybrala Dessous Look. Slovo Dessous pochází vlastně z francouzštiny a v tomto jazyce znamená spodní prádlo. Už teď by jste si teoreticky mohli představit jak by mohl vypadat. Nejčastější materiál u toho to looku by mělo být hedvábí. Jako doplňky na našem oblečení by se měli vyskytovat sámky, krajky a prádlové krajky. Když si vybavíte Madonu tak tohle je přesně Dessous Look. Byla vlastně skoro první kdo s tímhle lookem přišel. Ale první byl Jean Paul Gaultier kdo za komponoval košíčky z podprsenky do svrchního dámského oblečení.
Je to všechno. Mě osobně se tento styl moc ani nelíbí, ale osobně by jsem řekla že teďka hodně jede mezi celebritami. Nebojte za chvilku vyjde další look. Tak good luck.

Tee

Názor na Padesát odstínů šedi

29. ledna 2015 v 19:26 | Tee |  About Tee
Projížděla jsem stránku kde většinou beru inspiraci na články a tak podobně. Ale celkem mě udivilo, že všude jsou fotky z filmu Padesát odstínu šedi.


Mohli by jste mi nějak vysvětlit co na tom vidíte? Podle mě je to celkem stupidní čekat na nějakou premiéru filmu kde jde jenom o hrátky kdy dokonce můžete zemřít. Jasně je to zase o lásce, ale je pravá láska v tom že vám někdo zaváže oči a bude vás škrtit? Jo když budete mít nějakou speciální úchylku na to, že je potom sex lepší proč ne. Tohle mi jenom vypovídá o tom jak je naše společnost zvrácená a hloupá. Skoro každý koho mám na facebooku jako přátelé tak se neustále těší na to jak bude tento film mít premiéru. Na co se vlastně můžeme těšit? Na nějaký románek co se bude odehrávat hlavně posteli. A bude se ukazovat jak by jste měli svojí přítelkyni krásně škrtit v posteli. Ale snad si ta autorka toho filmu uvědomila, že někteří lidé co by se mohli jít na ten film kouknout mohli by to dokonce praktikovat i ve svém sexuálním životě. Ale co kdyby se mohlo stát něco nepěkného. Mohl by to třeba přehnat a najednou by partnerka už nedýchala. Tenhle snímek mi celkem připomíná nějaký zvrácený porno film. Měl by snad být vysílán v kině? Jasně proč ne když to vynese balík, tak tam dáme i takovou kravinu jako je tahle. Celkem mě, ale překvapuje že tolik lidí si tu knihu přečetlo. Jednou byla u přítele na návštěvě jeho neteř. Sedla si jenom tak vedle mě a řekla, že by jsem si tu knihu měla přečíst. Koukla jsem se jenom tak na ten obal. Jo přebal knihy byl celkem zajímavý, ale musela jsem se taky zaměřit na obsah ne? Asi tři hodiny mluvila o tom jak je ta kniha úžasná. Nedostala jsme se ani k tomu o čem ta kniha je. Unavovalo mě jak povídá o tom jak mluví jenom o tom co jsem ani nechtěla slyšet. O pět hodin později jsme se k tomu dokonce dostali. Byla jsem celkem překvapená jak tohle někdo mohl napsat. Ale nactileté slečny jsou celkem dobrý kurz pro trh. Takže je to celkem jednoduché napsat knihu. Vezměte nějakou životní situaci co by jste asi nikdy nezažili, zakomponujte lásku a bude se to prodávat.

Je to pouze můj názor. Já vám nebudu brát že se vám tak kniha líbí. Ale uvědomte si že by jste to měli trochu zvážit. Tak good luck.

Tee

Život bez emocí

29. ledna 2015 v 19:11 | Tee |  Svět kolem nás
Emoce? To je jedna z věcí co nás provází každý den. Ale co kdybychom je neměli?

Když si to tak vezmete co kdybychom neměli emoce? Plakali by jsme? Smáli by jsme se? Ronili by jsme slizy pro někoho kdo by nám zlomil srdce? Asi ne. Kdyby nás tahle věc opustila tak by jsme byli asi jenom stroje. Chodili by jsme někam, ale měli by jsme na sobě jenom výraz který by měl asi každý. Jasně někdy by jste byli aby vás něco nebolelo, ale když se na to kouknete s jiné stránky tak by život bez emocí by byl celkem na nic. Nikdy by jste se asi nezamilovali, nikdy by jste někoho neměli nikoho rádi. Jenom by jste se setkávali s lidmi a vedli nějakou konverzaci, ale kdyby někdo řekl něco vtipného nikdo by se tomu ani nesmál. Proč? Nepřipadalo by vám to vtipné a váš mozek by nesouhlasil s tím aby jste smích vypustili protože by jste tu podstatu ani nepochopili. Chtěli by jste život bez emocí? Já by jsem ho nechtěla. Nemohla by jsem se zamilovat. Radši si budu prožívat i smutek než abych se ničemu nemohla zasmát nebo si uvědomit to že někoho miluji. Popláču si u filmu a budu se třeba i něčeho bát. Nechtěla by jsem chodit po světě jenom s pocitem že by jsem nemohla něco prožít naplno a neměla by jsem z toho radost. Chci vám tím jenom říct, že by jsme byli něco jako nemrtví. Ano jedli by jsem asi normálně, mohli by jsme mít sex, ale nic by jsme jinak necítili. Byli by jsme tady asi zbytečně. Neměli by jsme ani radost z toho že by jsme viděli svoje dítě. Koukli by jsme se na něj a nic by to pro nás neznamenalo. Ani kdybychom viděli někoho a chtěli by jsme s ním seznámit, ale necítili by jsme z toho vztahu asi nic co?

Dokázali by jste mít život bez emocí? Já by jsem to asi nedokázala. Tak good luck.

Tee

This or That?

29. ledna 2015 v 16:56 | Tee |  About Tee
Téma týdne vyber si? Tak jsem si vybrala.
Samsung nebo Apple?

No já si osobně myslím že Samsung je lepší než Apple. Je to dokonce tím že s tím mám zkušenost. Měla jsem Iphone. Byla jsem s ním hodně nespokojená. Hlavně že na všem musíte mít účet, skoro všechno musíte platit. Radši mám Samsung, sice by jsem tenhle už zahodila, protože mi blbne baterka, ale co s tím nadělám. Radši si zvolím svoje vyzvánění než abych se musela nějak učit jak se vyznat v nějakém jiném typu. Takže já by jsem si zvolila na sto procent Samsung.

Marlboro nebo Camel?
Tohle je celkem těžká otázka. No já jsem kouřila Marlboro, ale stejně jsem se rozhodla pro Camel. Sice si někdy dám i Marlboro, ale je to celkem výjimečně. Třeba když mi dojdou cigarety tak jsou tady vždycky zlaté. Takže když se mi nikam nechce tak je to jediná volba. Ale Malbora jsou rozhodně lepší než nějaké jiné značky. Takže za mě je to Camel.

Černá nebo bílá?
Budu to brát jenom kolem barev. Tak by jsem si asi vybrala černou. Jasně jelikož jsem jarní typ tak by jsem neměla nosit černou. No ale co. Černá ve mně vzbudí vždycky takový pocit tajemství. Holky jsou v ní přirozeně atraktivní. Takže za mě rozhodně černá.

Bigshock nebo Semtex?
No tohle je celkem taky těžká otázka. Ale kupuji si více Semtex a to je jenom díky příchutí kaktus. Bigshock jsem si kupovala před tím, ale jenom černý. Kdybych to měla brát co si radši kupuji nyní tak to bude Semtex.

Marvel nebo DC Comics?
Rozhodla jsem se tuhle otázku udělat trochu jinak. Vybrala jsem si tři hrdiny od Marvela i od DC. Vždy je porovnám. Jejich vzhled, jejich působení v komisech nebo ve filmech.

Iron Man vs. Joker.
Iron Man: Samozřejmě všichni ho známe jako Tonyho Starka. Hodně dívek se na film Iron Man koukne jenom kvůli filmovému představiteli. Nemohu ho posoudit podle schopností, protože je má jenom díky obleku. Jeho kreslená podoba se mi hodně líbí. Jestli sledujete moje články tak jsem ho dala i do top super hrdinů. Oblek má hodně dobré schopnosti. Mám k němu rozhodně větší náklonnost, než k Jokerovi.
Joker: Proč jsem si asi vybrala zápornou postavu? Je to hlavně díky tomu že je Joker dobrým způsobem vyšinutý. Od DC se mi nelíbí moc kladné postavy. Filmy co jsou jenom díky DC tam moje náklonnost je jenom k záporným postavám. Ale více se mi líbí kreslená podoba než abych se přikláněla k herci, ale u Iron Mana to tak není. Ale kdybych si měla opravdu vybrat tak u mě u této dvojice vyhrál Marvel.
Kapitán Amerika vs. Harley Quinn
Kapitán Amerika: Ne jenom kluci toho to hrdinu zná, zase tady je vliv filmového představitele. Také jsem ho zařadila do žebříčku top super hrdinů. Tady se to opět nemůže počítat podle schopností, protože jenom díky injekci se z něj stane super hrdina. Ale líbil se mi celkem příběh. Jeho kreslená postava je taky velmi pěkná. Sice jeho kostým je trochu přehnaný, ale byl to jenom obyčejný kluk co chtěl jít do války. Jeho přednosti jsou asi jenom veliká rychlost a celkem velká sílá a jeho štít. Jinak by se nemusel ani považovat jako super hrdina, ale Marvel na něm celkem vydělává.
Harley Quinn: Opět jsem si vybrala zápornou postavu. Sice skoro nikdo netuší kdo je Harley, ale přiblížím. Jedná se vlastně o Jokerovu holku. Která se do něj zamilovala a potom se začala líčit a oblékat jako kdyby byla z nějakého strašidelného cirkusu. Sice se Harley nikde moc nevyskytuje, kromě comicsů nebo her na téma Bat Man. Jestli jste tedy neměli v ruce nějaký comics nebo nehráli hru tak asi nemůžete tušit o koho jde, ale mě se na ní líbí taky jak je bláznivá a jak se chce postarat o Jokera a jak je do něj také bláznivě zamilovaná. I její líčení a oblíkání se mi velmi líbí. Ale kdybych si měla vybrat mezi Kapitánem Amerikou nebo Harley tak to vyhraje zase Marvel.

Černá vdova vs. Kočičí žena
Černá vdova: Tuhle postavu můžete asi znát z filmu Avengers. Taky nemá žádné zvláštní schopnosti, ale celkem dobře ovládá boj a její výkon co se týká přetvářky nebo někam zapadnout je pro ní celkem jednoduché. Její kostým je určen asi jenom pro kluky aby se jim líbil. Kdybych měla taky takové přednosti jako ona tak je jasné že by mi nakreslili nebo ušili takový kostým. Mě se na ní líbí její kreslená postava, ale co jsem tak koukala tak asi ani nemá samostatný film jako ostatní slavní představitelé od Marvel a to mě celkem zklamalo. Ale její dovednosti jsou velmi dobré.
Kočičí žena:Černý kožený obleček a maska ve tvaru kočičí hlavy. To je asi první věc co si vybavíme. Ani netuším jestli je dobrá nebo zlá. Zdá se mi jako kdyby jela sama za sebe, ale když na to přijde tak pomůže. Mě se na ní líbí, že má dobré pohybové vlastnosti a to samozřejmě jenom díky kočkám. Ale líbí se mi i její temná stránka. Ráda by si vzala všechny hezké šperky co vidí, ale nezaplatila by za ně. Její kostým a kreslená podoba je taky celkem zajímavá. Prostě vás upoutá na první pohled. Kdybych si ale měla vybrat. Tady je to celkem těžké. Ale stejně by jsem se přiklonila spíš k Marvelu. Upoutala mě více Černá vdova než Kočičí žena.

Coca Cola nebo Kofola?
Tohle bude celkem jednoduché. Pro mě je to na sto procent Kofola. Má nižší obsah curku než Coca Cola. Kofola lépe chutná a nebudou vás po ní skoro bolet zuby i kdyby jste jí pili skoro každý den. Kofola je dokonce levnější. Takže za mě je to Kofola.

Ronaldo nebo Beckham?
Tady to bude taky celkem jednoduché. Já by jsem to ani asi nemohla brát podle toho jak hrají fotbal, protože Beckham už skončil. Když ale ještě hrál tak by jsem řekla, že titul nejlepší hráč si zasloužil. Beckham se mi líbí víc i vzhledově. Je rozhodně více atraktivní než Ronaldo. Takže za mě Beckham.

Stolní pc nebo notebook?
Pro mě je rozhodně lepší asi notebook. Můžu si ho vzít i do postele. Nemusím u něj jenom sedět. Ale měla jsem taky stolní počítač, ale nedokázala by jsem u něj sedět celé hodiny jako u notebooku. Sice je tady problém s nabíjením, ale to se snad dá nějak vyřešit. Takže za mě je to notebook.

Krátké nebo dlouhé vlasy?
Tady samozřejmě budu posuzovat jestli se mi to líbí na klucích. Řeknu vám zcela upřímně že by jsem nesnesla kdyby můj kluk měl delší vlasy než já. Je to takové divné. Přemýšlela jsem o tom proč si nechají kluci narůst dlouhé vlasy. Přece je hezčí když mají kratší vlasy. Takže za mě jsou to krátké vlasy.

Teplo nebo zima?
Když je zima tak je prostě zima. Sice jsou vánoce, ale to mi nezbrání v tom abych si vybrala samozřejmě teplo. Nemusím chodit tak nabalená jako v zimě. Můžu dělat víc věcí, není tak brzo tma a můžu jenom tak chodit po venku a nemusím se starat o to jestli bude sněžit. Za mě je to teplo.

Komedie nebo horory?
Ne tohle pro mě není taky lehká otázka. Tohle bude asi jenom podle nálady. Někdy mám náladu na komedii někdy zase na horor. Samozřejmě nejsem příznivcem dobrovolného lekání, ale když přijde ten správný čas tak se na něj kouknu, ale víc se koukám na komedie. Za mě to jsou teda komedie.

Tak tohle je na toto téma všechno. Jestli by jste neměli stejné odpovědi nevadí. Tak good luck.

Tee

Jsme krásní

28. ledna 2015 v 21:17 | Tee |  Postava
Proč vždycky když kolem nás někdo projde tak mu něco závidíme? Jakto že nikdy nepřiznáme že jsme krásní?

Já by jsem vám ráda poradila jednu věc. Stoupněte si před zrcadlo. Třeba jenom ve spodním prádle. Ne nejsem žádný úchyl chci vám jenom poradit jak by jste mohli mít rádi svoje tělo. Koukněte se na sebe doopravdy pořádně. Je lepší když se na sebe kouknete. Nehledejte na sobě chyby, ale řekněte si třeba že máte hezké boky. I boky jsou pro kluky sexy. Usmějte se a nikdy se nemračte kdy se na sebe koukáte. Když si myslíte že by jste mohli na sobě něco změnit tak to udělejte. Neváhejte a zkuste si zjistit nějaké cviky na nějaké partie co by jste třeba chtěla zpevnit. Musíte se naučit milovat svoje tělo aby jste byla atraktivní. Když se budete tak cítit tak budete působit i na okolní svět. Ano nevěděla jsem to celkem dlouho že by jsem k sobě neměla být tak kritická. Ano nemám ráda jak vypadá můj nos, nebo že mám malé prsa, ale když se na sebe kouknu řeknu si jenom jednu věc. Ano matka příroda věděla co dělá a jednou si mě někdo najde kdo tohle ocení. Samozřejmě jsem ho našla. Ale když jsem začala chodit se svým klukem s kterým jsem teď tak jsem se moc ani nehýbala. Byla jsem ráda že si mohu nějak odpočinout, protože psychický nátlak který na mě spolužačky ve škole byl celkem velký. Myslela jsem si že nejsem hezká, ale najednou jsem si uvědomila, že kolem mě lidi si jenom myslí že nejsem krásná. Stoupla jsem si před zrcadlo a řekla jsem si. Když něco říkají nemusí to být pravda. Jsem krásná a každý z nás je krásný. Musíte jenom věřit tomu že jsme krásní. Ale když kolem sebe budeme hledat jenom že všechno kolem nás je hezčí než mi tak budeme jenom v depresi z toho že nejsme dokonalý. Nikdo není dokonalý. Měli by jsme si to trochu uvědomit. Hledejte na sobě jenom to dobré a nekoukejte se na sebe jako kdyby jste byli ty nejhorší na světě. Koukejme se na sebe jako na krásnou osobu. Naše tělo bude vždy krásné i když budeme starý, ale musíme mít nějaký životní styl, abychom pořád byli sexy a byli by jsme atraktivní.

V dalších článkách se vám pokusím nějak pomoct abych vám prozradila jak by jsme mohli být sexy i když vám bude čtyřicet. Máte se na co těšit. Tak good luck.
Tee

Vězení

28. ledna 2015 v 18:59 | Tee |  Svět kolem nás
Když řeknu slovo vězení co si pod tím představíte? Asi někoho koho zavřela policie a teď musí být na cele a čekat až ho někdo pustí, ale ve vězení můžete být i teď a nemusíte si to ani uvědomovat.


Svoboda to je slovo kterého by jsme si měli celkem vážit. Já jsem ráda, že svobodně mohu psát svoje názory, ale kdybych to dělat nemohla co by jsem asi dělala? Asi by jsem si psala deník. Což jsem nějakou dobu dělala, ale je lepší když s mým názorem někdo souhlasí a ne abych to držela jenom v tajnosti. Nikdy jsem nebyla ve vězení. Nechtěla by jsem tam ani skončit, protože by to znamenalo že jsem udělala něco co jsem neměla. Ale já by jsem vám tímto chtěla ukázat že vězení není jenom ta budova kde jsou skladováni skoro všichni lidi co udělali něco špatného. Můj bratr třeba by se mohl cítit jako ve vězení. Je o něco mladší než já, ale nemůže chodit. Nemá takovou svobodu jako my. Ne nesrazilo ho auto nebo něco podobného už se s tím narodil. Nějak se s tím musí naučit žít, ale je ve vězení. Jak by jsem to mohla asi myslet. Nikdy nebude moct běhat po zahradě a nikdy se nebude moc sám houpat na houpačce. Byla mu odebrána jenom špetka svobody. Jak může být jenom život tak krutý a tohle udělat dítěti? Samozřejmě na tom má podíl hodně genetika, ale já by jsem si ani na vteřinu nemohla představit, že by jsem nemohla chodit. I slepý by se mohli cítit jako ve vězení. Myslím to úplně stejně jako se svým bratrem. Nikdy se nekouknou na tento svět jak by mohl skoro každý z nás. Zase jim byla odebraná svoboda. Sice nemusí být někde zavření, ale já by jsem řekla, že kdyby si mohli vybrat jestli vidět nebo že by museli být celý den doma tak každý by asi bral to že by se kouknul na svět. Je hodně věcí co by nás v životě mohlo omezovat, ale ne jenom fyzicky, ale dokonce i psychicky. Jak se asi musí cítit jedna moje kamarádka co má schizofrenii? Já by jsem řekla, že je obětí své nemoci. Každou chvilku se chová jinak. Nikdy jsem tomu neporozuměla. Je také ve vězení. Vypadá jako normální člověk, ale genetika si trochu pohrála s DNA a jeden vězen je zase na světe. Jako moje setra je objetí artismu. Jak by vám asi bylo kdyby jste nikdy neřekli ani jednu větu? A byli zaměřeni jenom na jednu věc? Asi by to nebylo nic pro vás. Měli by jsme si vážit života i když třeba nemáme všechno co by jsme chtěli, ale jak na tom jsou ostatní na to se nikdy nekoukáme co? Já by jsem nikdy nechtěla aby mi život odebral jenom kousek svobody. Nebo aby mě něco omezovalo.

Snad vám to něco dalo. Doufám že nikdy nebudeme nějak omezování a jestli jste pro vás bude další článek. Tak good luck.

Tee

Podzimní deprese

28. ledna 2015 v 18:53 | Tee |  Svět kolem nás
Chtěla by jsem se teďka zaměřit na jeden problém co se stal asi každému. Snad semnou budete souhlasit.


Asi každý se setkal s tím, že byl někdy až moc smutný. Proč se to většinou stane na podzim nikdo asi neví. Já jsem to taky zažila. Já by jsem řekla, že to je hlavně z toho že se stresujeme z toho že začíná škola. Jo není moc hezký že najednou začne škola a musíme se začít starat o to jestli máme dobré známky, nebo jestli náhodou nebudeme nemocní. Abychom všechno stíhali. Potom jestli by jsme náhodou neměli trochu začat kašlat na kamarády, protože toho máme strašně moc ve škole, ale potom se celkem ještě deprimujeme že na ně nemáme čas. Začínáte se stresovat jestli na nás někdo není naštvaný. Že jsme náhodou už mockrát jsme odřekli to že s ním nepůjdeme ven. Potom si ale vzpomeneme na to že musíme být prostě hrozně dobrý ve škole, protože kdybychom dostali jenom jednu špatnou známku a nemohli by jsme ani jít někam o víkendu. V týdnu většinou jdeme ven jen třeba do pěti nebo do šesti hodin, ale když budete ve škole třeba do tří ani nemáte chuť jít někam ven, protože víte že se to ani moc nevyplatí. Je to jedna z věcí co nás přivádí k smutku nebo dokonce k depresím. Ale když si to tak vezmeme tak je jedna věc. Když nemáme čas ani na kamarády nemáme čas skoro ani na svého kluka. Je asi jasné k čemu to povede. Najednou se začnete hádat. Sice to může začít jenom maličkostmi, ale může to skončit dokonce i rozchodu. Pro holky jsou celkem rozchody hodně hrozné. Ale vyrovnáme se s tím, ale když už jsme smutný tak se nám do toho učení ani nechce. Ani do ruky nechceme vzít žádnou knihu co máme číst do školy. Chceme si jenom sednout a plakat. A to bude mít vliv na naše známky. Najednou se budeme muset smířit s tím, že nebudeme moct jít ani na tu párty na kterou jsme tak chtěli, protože jsme měli až moc špatné známky.

Tohle by bylo moje vysvětlení proč na podzim jsme asi nejvíce smutní. Snad semnou budete souhlasit. Tak good luck.


Tee

Fakjů pane učiteli

27. ledna 2015 v 20:17 | Tee |  Recenze
Tak mám pro vás další recenzi. Snad se vám bude líbit a přiznávám se že jsem tento film viděla asi tak před měsícem. No nemám zase tak dobrý internet na to abych stahovala filmy neustále.


Takže dneska jsem si vybrala film Fakjů pane učiteli. Tento film není samozřejmě americký, ale je německý. Neviděla jsem ani moc německých filmů, ale tady jsem udělala výjimku. Tak se týká hereckého obsazení tak jsem byla hodně nadchnutá. Dokázala by jsem si to dokonce i představit že by to takhle mohlo normálně být. I ty dalo by se říct děti odvedli hodně dobrý výkon. Nikdy jsem je neviděla v žádných jiných filmech, ale řekla by jsem že to zvládli na jedničku. Herecký výkon byl hodně moc dobrý. No co by jsem k tomu ještě mohla říct. Eylas odvedl hodně dobrý výkon. Na tu roli se doopravdy hodil. Hodně jsem se nasmála ale kdyby tam byl někdo jiný řekla by jsem že by to ani nebylo ono. A co se týká Karoline tak ta odvedla taky dobrou práci. Jasně kdybych jí já měla za učitelku neměla by jsem skoro žádný respekt, ale neznám jí osobně třeba by se do toho dokázala opřít, ale tady odvedla dobrou práci. Ten příběh mě celkem hodně zaujal, ale nedalo by se říct že mě to zaujalo na tolik. Čekala jsem že se vrátí do školy a bude chtít zase vyloupit nějakou banku, ale celkem mě překvapilo to že se k těm dětem zase začal věnovat. To bylo hodně hezké. A bylo od začátku jasné že se do sebe ty dva zamilují. Ano byl to hodně dobrý film, ale když je od začátku něco jasné tak mě to tolik nezaujme. Ale klidně by jsem se na to koukla znova. Protože těch postraních úmyslů je tam taky hodně. Je celkem různorodý a to se mi líbilo hodně. Ale to by jsem musela by jsem si vzít pod lupu nějaký horor abych to mohla soudit trochu jinak. Hudba byla hodně dobrá. Byla jsem spokojená. Vždycky tam seděla. Takže v tomto ohledu se mi líbilo. Tento film by jsem doporučila asi všem, ale kdo nemá rád filmy kde se hodně nadává tak ať se na to raději nekouká.

Snad jste s mojí recenzi spokojení. Příští týden si vezmu pod lupu jiný film. Tak good luck.
Tee

Hvězdy a pruhy 2. část

27. ledna 2015 v 20:09 | Tee |  Povídky z šuplíku
Mám pro vás další díl. Snad se vám ten před tím líbil. Chtěla by jsem v této povídce pokračovat, protože by nám měla připomenout hodně věcí.
Doufala jsem že ten byt mě zaujme. Moje matka mě až moc dusila svojí mateřskou láskou. Už tam stála realitní makléřka. Jako všichni co chtěli něco prodat. Tak se musela usmívat abychom jim trochu věřili. Koukala jsem na ten dům. Byl celkem pěkný. Vystoupili jsme z auta. Luke mě objal kolem ramen.
,,Dobrý den." Makléřka se neustále usmívala.
,,Dobrý." Luke pozdravil, ale koukal se jenom kolem sebe aby si trochu prohlédl okolí.
,,Tak půjdeme dál?" Následovali jsme makléřku.
,,Byt je v druhém patře." Nebyl tam sice výtah, ale bylo to jenom druhé patro. Ten dům měl dvanáct pater. Nevím jestli by jsme to se svojí fyzičkou zvládla. Makléřka otevřela dveře. Vešli jsme dovnitř. Byl celkem velký. Měl obývací pokoj, oddělenou kuchyň, ložnice a asi dětský pokoj. Nevím co tam bylo před tím. No do budoucna by tam nějaký ten prcek mohl běhat. Bylo by to celkem rozkošné.
,,Kolik by nás stál?" Měli jsme naspořeno za těch pět let tisíc dolarů. Sice to nebylo tolik, ale musela jsem s tím nějak vyjít každý měsíc. Rodiče mi sice peníze dávali, ale musela jsem schovávat skoro každý cent co jsem měla. Chtěla jsem se na sto procent odstěhovat.
,,Jelikož je vybavený. Tak by stál šest set dolarů." S Lukem jsme se na sebe koukli a začali se usmívat. Konečně by nám něco patřilo. Měli by jsme něco svého.
,,Tak berete to?"
,,No…Jasně že jo." Byla jsem šťastná. Nemuseli jsme ani kupovat nábytek. Makléřka připravila nějaký papíry. Jasně nedošlo mi to že by to mohla být smlouva. Já jsem mezitím vyndala z kabelky hotovost. Odpočítala jsem šest set dolarů a Luke mezitím podepsal smlouvu. Radši jsem jí podepsala taky. Jako že tam budu spolubydlící.
,,Tady máte." Makléřka si vzala s hrdostí peníze, Podala jenom klíče a odešla.
,,Konečně." S těmi slovy jsem souhlasila. S Lukem jsme měli tak hluboký vztah že jsme si někdy četli myšlenky. Budeme spát ve svojí posteli a budeme vařit jenom v naší kuchyni. Byla jsem tak ráda. Byl to fakt krásný pocit.
,,Tak co zlato jsi spokojená?"
,,To je snad jasný." S Lukem jsme se objali. Ale ne zase mi volala máma. Oddychla jsem si a zvedla jsem to.
,,Ano mami?"
,,Tak co byt?" Ježíši. Pořád se mě musela ptát na všechno.
,,Ale jo dobrý. Koupili jsme ho."
,,Doufám že se vám tam bude líbit a dařit."
,,Jo, jo." Tyhle rozhovory mě už unavovali.
,,Má tě pozdravovat od tety."
,,Díky tak ahoj."
,,Počkej!"
,,Musíme si snad ještě navozit věci." Už jsem to vážně chtěla položit.
,,Tak fajn. Zavolám zítra." Panebože musela mě snad slyšet každý den.
,,Čau." Už jsem to vážně musela položit. Luke moc dobře chápal jak se asi cítím. Měl doma skoro to samé jako já.
,,Neboj se. Už budeme jenom my dva." Objal mě a políbil.
,,To je dobře." Vzala jsem klíče a ruku v ruce jsme šli k autu. Nejdříve jsme jeli ke mně. Lukova máma pořád nesouhlasila s tím že by se měl odstěhovat. Ale byt byl už koupený. Nemohl by jsi z toho teď nějak vycouvat. Teda spíš jsem v tom doufala. Ale snad ten nový začátek který jsme si vysnili. Dorazili jsme ke mně. V pokoji jsem měla už připravené krabice a tašky. Začala jsem u nástěnky s fotkami. Najednou mě přepadlo vzpomínání. Byli tam zachycené jenom ty dobré vzpomínky co jsem měla a nechtěla jsem na ně zapomenout. Luke mi začal balit oblečení. Ale najednou se dostal ke spodnímu prádlu.
,,Ale ne." Začala jsem se trochu dokonce stydět.
,,Tomu by ses stejně nevyhla." A co neudělal. Vzal si mojí podprsenku a dal si jí na hlavu.
,,Děláš si prdel?" Luke se začal smát.
,,Ne teď jsem myš."
,,Já ti dám myš se z toho zblázníš." Běžela jsem k němu a tu podprsenku jsem mu chtěla sebrat. Škoda že byl o něco větší než já.
,,Dej mi to."
,,Na to by jsem zapomněl."
,,Ty hajzle." Dělala jsem najednou jako kdyby mi to přestalo vadit. Balila jsem dál svoje věci. Luke vždy stál o mojí pozornost. Takže když jsem ho začala ignorovat tak se najednou trochu naštval, ale balil dál.
,,Tak co těšíš se do našeho bytu?"
,,Jasně." Když jsem měli všechno sbaleno tak jsme začali nosit všechno do auta.
,,Ale sedni si do auta, aby ses přece nenadřela." Tohle jsem na Lukovi milovala. Byl ten pravý gentleman. Neváhala jsem a využila jsem situace. Luke to měl nanošené za pár minut. Ale uto už bylo plné. Takže jsme museli jet do bytu abychom uvolnili místo. Byli jsme před domem. Začali jsme konečně nějaké věci do našeho bytu.
,,Tak co?" Nevěděla jsem co tím myslí.
,,A co?" Pořád jsem nechápala.
,,Myslíš si že tady budeme šťastni?"
,,Když tady budeme oba tak tady budeme vždycky šťastní." Luke se jenom usmál.
,,Co ten druhý pokoj?"
,,Nemohli by jsme ho nechat tak jak je."
,,Proč? Využití se najde vždycky."
,,Na co by jsi ho chtěl využít jako?" Luke se najednou na chvilku odmlčel.
,,Třeba na dětský pokoj?" Najednou začal myslet nějak moc dopředu ne? Ani jsme spolu nespali a najednou myslí na dítě?
,,Myslíš si že jsme na to připravení?"
,,Neříkám hned, ale třeba čase. Chtěl by jsem s tebou vychovat dítě."
,,Tak dobře." Když jsme začali vybalovat věci tak jsem pořád musela myslet na to co řekl. Na jednu stranu mě to celkem těšilo, ale na druhou stranu ne. Bylo nám teprve devatenáct. Chtěla jsem nejdřív procestovat svět. Byla celkem výhoda že Luke nepoznal když jsem nad něčím přemýšlela. Začali mi hlavou dokonce plout negativní myšlenky. Co když děti ani mít nemůžu? Co kdyby nebylo zdravé? Co kdyby to těhotenství bylo komplikované. Musela jsem ty myšlenky nějakým způsobem vypustit z hlavy. Moc mi to ale nešlo. S těma myšlenka jsem ani moc neměla chuť na to něco vybalovat. Ale konečně všechno bylo na svém místě. Ale čekala nás ještě jedna cesta. Ani moc se mi tam nechtělo. Musela by jsem jeho matce pořád vysvětlovat, že Luke je už velký. Že by ho měla nechat už jít vlastní cestou. Ale když jsem chtěla společný život musela jsem to nějak přetrpět. Stály jsem před jeho domem. Neměli jsme na to ani moc odvahy jak jsme si mysleli. Vystoupila jsem jako první. Luke sebral všechnu odvahu a šel hned zamnou. Odemykal celkem pomalu. Zapomněl totiž na to že měl zavolat mámě. Jeho matka byla hodně naštvaná, že nepřišel v čas.
,,Kde jsi sakra byl?"
,,Kouknout se na byt s Amandou." Vyběhl nahoru do pokoje. Tak to bylo hodně odvážné. Když mě tam tak nechal s jeho matkou.
,,Co si jako myslíš? Ty mi ho chceš jenom tak ukrást?"
,,Není to váš majetek!" Tohle jsem jí chtěla říct už tak dlouho.
,,Je to můj synáček."
,,Už to není malý kluk."
,,Já rozhoduju o tom jestli je nebo není." Měla jsem už chuť jí vlepit facku.
,,Ne už o ničem v jeho životě nebudete rozhodovat. Má svojí hlavu. Může se snad rozhodovat sám."
,,Já s tím nesouhlasím." Jako kdyby mě to zajímalo.
,,Mami klid prostě se jdu." Vzal mě za ruku a šli jsme hned do auta. Rychle jsme jeli. Když jsme měli konečně všechno vybalené sedli jsme si na gauč a odpočívali jsme.
,,Konečně jsem se jí zbavil."
,,Já jsem se jich konečně taky zbavila."
,,Zlato kdy jdeš do práce?"
,,Zítra mám volno. Ty?"
,,Já jdu až pozítří."
,,Takže by jsem měli mít několik dní jenom pro sebe."
,,Snad mě neukousneš."
,,Neboj jsem hodnej kluk."
,,Já vím ten nejhodnější." Musela jsem se začít smát.
,,Co kdybychom náš vztah posunuli trochu dál?"
,,Luku co tím myslíš?"

To by pro dnešek mělo stačit si myslím. Snad se vám díl líbil. Zítra snad vydám další. Tak good luck.

Tee

Proč se bojíme?

27. ledna 2015 v 15:38 | Tee |  Svět kolem nás
Tento pocit je hodně velká součást našeho života, ale proč se nám to děje? Je to vlastně normální?


Dneska se budu zase zabývat strachem. Ne z čeho mám strach, ale proč se něčeho bojíme? Já by jsem řekla, že je to pouze jenom impuls v našem mozku. Když náš mozek hold něco nečeká tak se jakoby lekneme. Ale hodně lidí chce abychom se ničeho nebáli, ale kdybychom neměli z ničeho strach jak by to asi dopadlo třeba s hororovými hrami jako je OUTLAST. Nelekli by jsme se ani jednou a ta hra by nebyla zase nějak dobrá. Jde tady jenom o to abychom se báli. No já by jsem taky byla ráda kdybych se nebála výšek, ale nějak mi to nejde. Protože nejsem schopná být někde vysoko nejde to. Sice někam vylezu ale stejně se bojím že by se mi něco mohlo stát. V hlavě si prostě děláme jenom ty nejhorší představy co by se mohli stát. A je to celkem jenom na nás jestli se uklidníme nebo budeme panikařit. Je to jenom v naší hlavě, ale to se týká jenom naších strachů. U hororu nebo u her se lekáme jenom díky tomu že něco nečekáme. Já když jsem se koukala na let´s play od OUTLASTU tak jsem se dokonce lekla taky. Je to jenom moje rekce. Ale reakci máme na všechno. Třeba když nám něco nechutná. Začneme se tvářit jako kdybychom snědli něco hodně hnusného. Je to naše reakce. Když se bouchneme tak nás to bolí a někdy by jsme se najednou rozplakali. Je to taky naše rekce.

Snad semnou souhlasíte. Není ani špatné je to prostě v našem mozku a v našem podvědomí. Tak good luck.

Tee

Lepší spánek

27. ledna 2015 v 15:14 | Tee |  Postava
Asi každý zná to když se vzbudí a je nevyspalí. Já bych vám tímto článkem chtěla poradit jak na lepší spánek.


Jak už možná dobře víte. Spánek je hodně důležitý. Když spíme tak naše tělo včetně srdce a plic všechno se dostane do takové paralýzy. Měli by jsme chodit spát když budeme unavení, aby naše těla získala energii na další den. Ale když budeme spánek vynechávat může se stát že začneme přibírat. Jelikož se nebudou uvolňovat určité látky tak tělo sáhne po zásobách co jste si vytvořili před několika dny. Takže když spánek vynecháte několik dní tak začnete přibírat na váze. Chcete to? Já by jsem řekla, že asi ne. Jak tedy dosáhnout toho aby jste se dobře vyspali? Já vám doporučuji aby jste si zavedli několik rituálů. Proč by jste to měli dělat? Aby jste svoje tělo upozornili na to že za pár chvil půjde spát. Tak a teď co by jste mohli udělat. Měli by jste se trochu napít. Potřebujete trochu tekutin, ale nemůžete to zase tolik přehánět aby jste se potom v noci neprobudili a šli na záchod. To se může stát že by jste potom neusnuli. Jděte do koupelny a vyčistěte si zuby. Nechcete snad aby vaší pusou probíhalo nespočet bakterií co máte v puse. Potom ale nikdy nechoďte do ledničky aby jste ukojili svojí touhu na něco malého. Když si budete čistit zuby nikdy potom by jste si neměli nic dát do pusy. Mohli by jste to potom dělat znovu a znovu. Když už jsme v té koupelně tak by jsem vám radila aby jste si opláchli obličej. Holky by si měli smýt make-up. Přeci jenom je celkem škodlivé když si make-up necháte celou noc na obličeji. Ale když se budete koukat do zrcadla měli by jste říct že jste to ten den zvládli a když si tím nejste jistí tak si řekněte, že jsem odvedla dobrou práci a zítra to bude ještě lepší. Když už jsme v té koupelně tak by bylo dobré abychom šli do sprchy. Je celkem příjemné aby jste ze sebe smyli ten den co jste prožili na plno. A když už jste připravení a umytí tak by jste měli vypnout všechny elektronická zařízení co máte v pokoji. Proč? Protože všechny zařízení vysílají krátké vlny co vám poškozují spánek. Je snad důležité aby jste se dobře vyspali aby jste měli energii na další den. Tohle je jenom pro vás. Já vám chci jenom poradit. Hlavně když musíte další den vstávat tak si nezapomeňte nastavit budík. Nechcete se snad budit uprostřed noci aby jste kontrolovali jestli ho máte vůbec nastavený. A teď hurá do postele. Musíte mít hodně tmavou místnost. Zatáhněte žaluzie a nebo závěsy. Zhasněte a jděte si lehnout. Jestli chcete mít ještě větší pocit tmy tak by jsem vás doporučovala masku na spaní. Udělá celkem dobrou práci. Já jsem jí také používala a spala jsem jako miminko.

Tak snad jsem vám poradila jak by jste mohli trochu zkvalitnit svůj spánek. Tak good luck.
Tee

Hvězdy a pruhy 1. část

26. ledna 2015 v 21:00 | Tee |  Povídky z šuplíku
Tak já by jsem řekla, že by jsem měla začít s další povídkou. Snad se vám ten námět bude líbit. A snad vám podle věnování nějak došlo o co tam půjde.


Znáte to když se s někým seznámíte na střední a doufáte, že s ním budete že s ním budete na celý život? Jestli ano tak pochopíte jak jsem se cítila když jsem se zamilovala do Luka. Věděla jsem že by jsme spolu mohli být na celý život. Ale to už moc předbíhám. Aby jste vše pochopili musím začít od toho dne kdy nám skončila střední škola.
,,Tak co? Jsi připravená na to abychom uskutečnili náš plán? Najdeme si ten byt?"
,,Jasný. Nemůžu se dočkat." Celou střední jsem měla brigádu jako servírka. To abych na ten byt taky něco přidala. Luke zase pracoval v autoservisu. Oba dva jsme maturitu samozřejmě zvládli. Nechtěli jsme ani jeden jít na nějakou další školu. Chtěli jsme prostě začít spolu bydlet a všechny ostatní věci co ostatní páry dělají a plánují. Ale samozřejmě musíme si něčím projít než jsme začali uvažovat o dětech a o podobných věcech.
,,Dneska přespíme u tebe nebo u mě."
,,Rodiče dneska odjíždí do New Yorku. Chtěli navštívit tetu."
,,Takže to bude fajn večer."
,,Ano to bude."
,,Musíme se stavit ještě u mojí mámy abych jí to řekl."
,,Jasný zase jí ráda uvidím." Když jsme došli k jeho domu tak jsem ještě váhala jestli vůbec půjdu dál. Neměla jsem náladu na to jak se mě jeho máma pořád ptala na všechno. Co budeme dělat. Jestli mojí rodiče budou doma a na další ptákoviny z jejich úst pořád padaly. Alespoň s mýma rodičem nemluvila když jsme dostávali vysvědčení. Jinak by to Lukovi ani nedovolila. Když mojí rodiče nebyli doma tak jsme nemohli nic. Leda by že by u mě byl nějak do desíti a potom by šel domů. Ale musíme někdy využít toho, že nejsou doma ne? Nakonec jsem se rozhodla že to nějak přežiju.
,,Ale ahoj Amando."
,,Dobrý den paní Greenová."
,,Mami mohl by jsem dneska přespat u Amandy?"
,,Vy chcete jít určitě na nějaký večírek."
,,Ne paní chtěli jsme se koukat na film, možná se půjdeme i projít a potom si zajdeme zabruslit." Vždycky jsem si musela něco vymyslet aby Luka vůbec pustila. No byla to taková ta máma co pořád musela mít syna doma a pořád ho kontrolovala. Já jsem měla podobnou mámu. Měla jsem podobnou mámu, ale ta mi musela skoro pořád volat. Je trochu trapný když vám zvoní uprostřed hodiny mobil a máma se vás chce jenom zeptat jestli nepotřebujete něco vyprat.
,,Dobrá, Tak tedy můžeš, ale zítra ve dvanáct se vrátíš." Tohle byla taky jedna z vlastností co jsem na ní nesnášela. Byla jedna minuta po dvanácte a už volala. Kde jsi Luku? A v kolik teda přijdeš? Jasně jako kdybychom neměli svůj život. Už nám bylo osmnáct nemuseli jsme poslouchat někoho. Třeba jak se máme chovat a co máme dělat.
,,Jasně mami." Luke si skočil nahoru pro nějaké věci. Jo a teď nastalo to strašně trapné ticho kdy jsme nevěděli co by jsme jedna druhé mohla říct. Panebože ať už je zpátky. Musela jsem nahodit falešný úsměv, aby si nemyslela že si myslím něco špatného. Luke konečně seběhnul dolů. Mohli jsme jít a opustit ten dům plný mateřský lásky.
,,Tak ahoj mami."
,,Naschle paní Greenová."
,,Mějte se a bavte se." Vyrazily jsme ke mně domů. Rodiče už byli pryč. Nechali mi na stole akorát nějaký prachy na jídlo a na pití. Jelikož jsme bydleli v Tenesse tak jsem si byla jistá že rodiče se nevrátí dřív jak za pět dní. Ale kdyby tam nebyl Luke mohla jsem se spolehnout na mojí nejlepší kamarádku Jessicu.
,,Tak co si objednáme lásko?"
,,Co třeba čínu?" Doufala jsem že řekne ano. Milovala jsem čínské jídlo.
,,Dobře. Vím jak to jídlo miluješ a co by jsem pro tebe neudělal." Vzala jsem mobil a objednala jsem nám jídlo. Než přijel poslíček tak jsme si rozložili gauč a udělali jsme si pohodlí. Připravili jsme si pití a nějaký film na který jsme se chtěli podívat. Najednou někdo zazvonil na zvonek. Vzala jsem peníze a šla jsem ke dveřím.
,,Dobrý den. Nesu to jídlo co jste si objednali."
,,Děkuji a kolik jsem vlastně dlužná?"
,,Bude to patnáct dolarů."
,,Tady máte a drobné si nechce."
,,Tak díky. Naschle danou a nechte si chutnat. Vzala jsem jídlo dovnitř a šla jsem za Lukem.
,,Na zlato." Podala jsem mu jeho porci.
,,Díky." Skoro mi to jídlo vytrhnul z ruky. Lehla jsem si na gauč a pustili jsme si film. Jak už jsem zmínila tak naprosto miluju čínský jídlo. Nemohla jsem se dočkat až si otevřu svoje kung- pao.
,,Tak co líbí se ti film?"
,,Ale jo dobře si ho vybral." Luke na tohle byl celkem hákliví. Hlavně co se týkalo filmů. Musela jsem ho vždycky pochválit i když se mi ani moc nelíbil. Ale většinou jsme se na filmech shodli. Ale ke vztahům to patří, že jste se shodli i na takových maličkostech jako jsou filmy. Nemám snad pravdu? Film trval asi hodinu a půl. A přesně na minutu co film skončil tak mi volali rodiče. ¨
,,Ahoj Amando je všechno v pořádku?"
,,Jasně. Je tady Luke nevadí?"
,,Jistě že ne berušku."
,,Tak pozdravuj tetu."
,,Dobře vyřídím to a zítra zase zavolám."
,,Jo jo tak ahoj." Zavěsila jsem a konečně jsem se mohla k Lukovi přitulit.
,,Půjdeme se kouknout teda zejtra na ten byt?"
,,Jasně kdybychom tam nešli asi by byl dávno v tahu."
,,V kolik tam máme bejt?"
,,Myslím že v jednu hodinu."
,,To budu muset zase volat mámě že přijdu o dvě hodiny později."
,,Jí to snad může být jedno ne?"
,,Víš o tom že jsi nádherná?"
,,No já to vím neboj." Vždycky jsem si musela dělat aspoň trochu srandu.
,,Nemáš nějaký velký ego?"
,,Ani ne, ale vím o tom že jsem boží." Luke se začal smát a najednou mě objal. Pustila jsem jenom nějakou hudbu aby tam nebylo zase takový ticho. Ale byla to jenom televize. Nechtělo se mi vstávat. Musela by jsem totiž dojít až k reprákům a dát tam svůj mobil a jestli mě chápete bylo to na mě až moc daleko. Byli jsme spolu s Lukem asi pět let. Ne ještě jsme spolu ani nespali. Nebyli jsme na to asi ani připravení. Neříkám že jsme se nelíbali. Dneska byla ta noc co jsme skoro celou jenom tak prokoukali a prolíbali. Ale najednou jsme usnuli. Jediné co mě probudilo tak byl budík. Ani jsem si neuvědomila že nemusíme jít do školy.
,,Luku vstávej přijdeme pozdě."
,,A kam?"
,,Do školy."
,,Ale lásko škola přece už skončila." Tak proč jsme měli ten budík.
,,Tak proč zvoní ten zasranej budík?"
,,Nejdeme se náhodou mrknout na ten byt?"
,,Jo jasně."
,,Ty jsi tak roztomilá když jsi zmatená."
,,Hele jo." Zvedla jsem se a šla do koupelny.
,,Kam jdeš?"
,,Upravit se a udělat snídani."
,,Fajn já snad za chvilku vstanu."
,,Jasně." Opláchla jsem si obličej, došla na záchod a učesala jsem si vlasy. Když to všechno bylo hotové rozhodla jsem se že by jsem teda mohla bejt tak laskavá a udělat nějakou tu snídani. V ledničce na mě koukali vajíčka a slanina. No aspoň něco. Luke najednou dorazil do kuchyně.
,,Zlato ty moc dobře víš jak mě dostat z postele."
,,Vůně slaniny by asi nikoho nenechala jenom tak spát."
,,To máš pravdu." Luke si sednul a čekal až se mu jídlo přinese rovnou pod nos. Když bylo jídlo hotový tak jsem vyndala dva talíře. Lukovi jsme toho mohla dát vždycky víc. Já se přiznám že jsem nikdy moc po ránu hlad neměla.
,,Tady máš lásko."
,,Díky zlato." Když jsme dojedli šli jsme se oblíknout. Mě na tom celkem moc nezáleželo. Vzala jsem si šortky a kostkovanou košili. Luke to taky nějak neřešil a vzala si jenom tříštvrťáky a bílý tílko.
,,Tobě to sluší zlato."
,,Děkuju."
,,Můžeme jít?"
,,Jasně." Nabídl mi ruku a šli jsme k autu.
,,Luku budeš řídit?"
,,Co by jsem pro tebe neudělal."
,,Ale ty vlastně ani nemůžeš."
,,Neboj jednou ten řidičák budu držet v ruce." Nastoupili jsme já jsem nastartovala a konečně jsme jeli. Ten byt nebyl zase tak daleko. Byla jsem ráda. Mohli jsme navštěvovat rodiče kdy se nám zachtělo. V autě jsme dokonce zpívali. No naše láska ke country byla mocná. Tak už to chodí. Nevím co by jsem vás k tomu měla ještě říct. Musela jsem se dokonce smát. Lukovi to zpívání moc nešlo. Ale mě to bylo nějak jedno.
,,Čemu se jako směješ?"
,,Tobě pane zpěváku."
,,Hele jo jsem nejlepší."
,,Ne to nejsi."
,,Tak jsme tady zlato."
,,Doufám, že ten byt bude pěkný."
,,Amando s tebou je všechno krásný."
,,To máš pravdu." Usmála jsem se.
,,Tohle je možná náš nový začátek."

Já bych řekla že tohle pro úvodní díl asi stačí. Snad se vám bude líbit celá povídka. Tak good luck.

Tee

Základy kvalitního života

26. ledna 2015 v 14:16 | Tee |  Postava
Jak být krásní i když by vám bylo čtyřicet? Čtěte dál a dozvíte se jak by jste se mohli udržet, krásní, fit a neodolatelnou.


Jelikož jsem skoro přečetla celou knihu od Cameron Diaz tak jsme se celkem poučila o tom jak by jsem mohla být krásná i kdybych byla už stará. Jak jsem vám už psala záleží hlavně na tom jak se cítíte. Kdyby jste se cítili i v osmnácti na čtyřicet budete tak dokonce vypadat, ale neuvědomujete si to. Mě každý říká že vypadám tak na šestnáct a jelikož můj mozek ještě zcela nedospěl do osmnáctého roku tak se skoro na šestnáct chovám, ale v každé situaci. Jsem rozhodnutá na to abych pořád vypadala celkem třeba na dvacet. Na této příčce by jsem se asi zastavila. Jak toho ale dosáhnout? Celkem jednoduše. Musíte si přeci říct chci vypadat skvěle. Ale jestli se necítíte dobře tak nikdy nebudete vypadat dobře. Já jsem se rozhodla že když budu spát dobře jak by jsem měla tak budu odpočatá. Mohla by jsem se věnovat jiným aktivitám jako je třeba sport, ale samozřejmě ten sport ve fitku něco stojí, ale když se kouknete dokonce i na facebook najdete tam stránku kde jsou obrázky jak by jste mohli cvičit. Já jsem tohle udělala. Našla jsem si nějaké cviky a i když na to nemám tolik času tak udělám něco co by alespoň trochu mohlo pomoct. Je jasné že hnedka na poprvé nenajdete ten správný způsob jak by jste si mohli cítit úžasně. Ale jde o to aby jste tohle našli. Nikdy by jste ale neměli věšet hlavu nad tím jak ale proč to děláte. Musíte si taky uvědomit, že i když budete cvičit tak by jste se měla asi s někým poradit aby jste to dělali správně. Ale jelikož naše tělo je krásné. Musíme přeci mu dávat nějaké dobré palivo. Mohli by jsme třeba omezit přebytečný cukr a místo sušenek by jsi dát třeba ovoce. Jasně že tahle cesta bude celkem dlouhá, ale stojí za to. Když chcete být krásná a cítit se fit, musíte pro to samozřejmě něco udělat. Nevzdávejte se a já vím že to dokážete.

Snad jste se nějak poučili a další článek taky bude o něčem takovém. Všechny tyhle články budou inspirování zrovna touhle knihou. Snad si z toho něco vezmete jako já. Tak good luck.

Tee

Jsem originál! V čem?

26. ledna 2015 v 14:14 | Tee |  About Tee
Jestli jsi myslíte že jsem normální holka co se zajímá jenom o to jak vypadá, co by si měla vzít na sebe. Ráda by jsem vás chtěla vyvést z omylu.


Jelikož mě skoro nevychovala moje máma. Takže tam byl silný vliv táti. Mě to ani nějak nevadilo, ale zajímám se trochu o jiné věci než normální holky. Jasně že chci vypadat dobře a chci nějakého kluka co nějak vypadá. Ale radši sleduji akční filmy. Samozřejmě jsou dobré i nějaká komedie a smutné filmy. Každou chvíli se rozmýšlím nad tím že až budu mít nový notebook co by jsem si tam dala za hry. Ne nebude tam jenom Sims, ale plánuji že by jsem si tam třeba dal GTA San Adreas. Nebo že by jsem si tam dala Need for speed. Ale nejvíce na co se těším je že by jsem si tam dala jednu sřílečku. Ne ani nepřemýšlím tím že by jsem si tam dala Mafii, mě ta hra nějak nebavila. Mám svojí top super hrdinu. Radši jsem upřímná a ne abych někomu lhala za účelem že by jsem z toho měla nějaký dobrý pocit. Už se neustále těším že kdybych jsem vyhrála nějaký prachy tak by jsem si pořídila Range rozvera, Camaro nebo BMW X6. Jo prostě nejsem taková jako normální holka, ale jestli to oceňují muži? Mám strašně moc kamarádu co by se semnou chtěli navázat nějaký rozhovor. Nejsem jediná co by se snad takhle chovala, ale samozřejmě holky jako jsem já není hodně. Raději by jsem klukům radila aby se nějak zaměřila na to co chcete. Ale kdyby jste měli radši jenom hezký vzhled tak se rozhlédněte kolem a skoro každá holka co potkáte bude pravý opak mě.

Snad jsem vás nějak nepřekvapila. A řeknu vám můj kluk je spokojený s tím co má. Tak good luck.

Tee